KošíkKošík je prázdný
Lupa

Nový začátek

Nový začátek

Není to tak dávno, kdy jsem si procházela stránky a kochala se výrobky různých švadlenek. V tu chvíli jsem si usmyslela, že i já se musím zařadit do jejich řad a minimálně pro svého nenarozeného syna vytvořit útulnou postýlku. Zádrhel byl ale v tom, že jsem nebyla majitelkou šicího stroje, a tak nastal nátlak na mého přítele, aby mi jednu mašinku pořídil. Samozřejmě se mé nadšení nesetkalo s kladným ohlasem a slychávala jsem řeči:“prosím tě, to znám, do všeho jsi hrrrr a musíš vše mít, a pak to bude ležet v koutě.“ Byla jsem tedy zklamaná a u kochání jsem ještě tak měsíc musela zůstat.

Pamatuji si přesné datum – byl to pátek 13. února, kdy jsem jednoho odpoledne šla na záchod a na záchodové míse ležela krabice s šicím strojem – jakou já měla radost. Krom nadšení z nového přírůstku do domácnosti jsem na sebe byla hrdá i jako na ženu, protože se mi povedlo donutit přítele ke změně názoru , ale to mu prosím neříkejte (škoda, že teď čte a vkládá na web :)).

Úplně můj první výrobek byla sada do kočárku pro Matouška. Dnes už na ní leží kočka, ale já z ní byla nadšená a mé nadšení se dále rozšiřovalo. Postupně jsem chtěla zkoušet nové a nové věci a naštěstí jste i vy měli zájem o mé výrobky, a tak jsem po večerech našívala, co se dalo... Jenže váš zájem byl tak velký, že moje síly prostě nestačily. No a vlastně ani prostory. Ze začátku jsem šila v obývacím pokoji v bytě 3+1. Byla jsem tedy nucena krom další švadlenky, která by mi mohla vypomáhat, hledat i prostor, kam se přesunu. Shodou náhod (a asi to tak mělo být) se do toho všeho konalo stěhování do nového baráčku, kde jsem si udělala dílnu, ze které jsem měla obrovskou radost. Jenže váš zájem stoupal tak moc, že se to ani s výpomocí nedalo zvládat a v baráčku se už nedalo hýbat – byl to přesně ten moment, kdy jsem si říkala: "sakra, proč já začínala vůbec šít." Už mě to nebavilo. Určitě mnozí z Vás, kdo mě sledujete, víte, že v tu dobu jsem rodila, a tak pochopí, že moje myšlenky tohoto typu byly na místě. Přeci jenom jsem máma a v prvé řadě se musím věnovat své rodině, a tak bylo potřeba učinit rozhodnutí. Mám své věrné zákaznice zklamat a vykašlat se na to? Nebo mám odsunout svou rodinu stranou?

Jsem narozena ve znamení býka a jdu si tvrdě za svým. Ani jedna z těchto možností pro mne nepřipadala v úvahu, takže jsme se vydali na cestu, která je sice náročná, ale myslím, že to byl krok správným směrem. Otevřela jsem s přítelem dílnu, kde mám tým švadlenek, které se se mnou podílí na všech těch krásách pro vás. Nic z tohoto by ale bez vás nevzniklo, a proto přijměte mé VELKÉ díky. Jsem moc ráda, že jsem součástí momentů, které jsou pro vás ty nejcennější na světe. Za svou práci jsem vděčná a slibuji, že se i nadále budu podílet na tvorbě výrobků pro vaše nejmenší.

 

Vaše Luci